Pan Kaplan má stále třídu rád

Nejznámější Rostenova kniha povídek o jazykově neobratném, ale sebevědomém přistěhovalci Hymanu Kaplanovi původně vycházela na pokračování ve 30. letech 20. století v časopise The New Yorker. Protože se tehdy věnoval i badatelské práci
a nechtěl se předvědeckou obcí zkompromitovat jako humorista, vydával příběhy pod pseudonymem Leonard Q. Ross. Povídky později vyšly jako kniha pod názvem The Education of H*Y*M*A*N K*A*P*L*A*N (1937), kterou do češtiny pod názvem Pan Kaplan má třídu rád (1946) převedl Pavel Eisner. Rostenova kniha se stala velmi populární, proto se o dvacet let později autor ke svému hrdinovi vrátil a vydal druhý díl The Return of H*Y*M*A*N K*A*P*L*A*N (1959).

Později byl požádán o souborné vydání obou dílů, Rosten se však rozhodl příběhy do značné míry přepracovat, v upravené podobě tak vyšly pod názvem O KAPLAN! My KAPLAN! (1976).

Toto nové vydání převedl do češtiny Antonín Přidal s názvem Pan Kaplan má stále třídu rád (1987).
Protože jsou příběhy Hymana Kaplana založeny především na komplikovaných slovních hříčkách a komolení angličtiny, nelze česká vydání považovat za překlady
v pravém smyslu slova. Bylo totiž nutné převést anglické hříčky do češtiny, což vedlo k nutným změnám v příbězích a pointách jednotlivých povídek. Známé je také Rostenovo dílo The Joys of Yiddish (česky Jidiš pro radost, 1998) a New Joys of Yiddish (Jidiš pro ještě větší radost, 2004), průvodce po jazyku jidiš a židovské kultuře (a také zdroj židovských historek a humoru). Příběhy Hymana Kaplana byly zpracovány jako muzikál, který se uváděl na Broadwayi v 60. letech 20. století.